Úspěšné ukončení projektu programu OPPIK „VÝZKUM A VÝVOJ NOVÉ VAKCÍNY PROTI ČERNÉMU KAŠLI“

Společnost AUMED a.s. v letošním roce úspěšně ukončila několikaletý projekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) pod názvem „VÝZKUM A VÝVOJ NOVÉ VAKCÍNY PROTI ČERNÉMU KAŠLI“ (číslo projektu CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/0005074).

Projekt řešil odborný celospolečenský problém, který vyvolala výměna klasické celobuněčné vakcíny proti černému kašli (pertuse) v terénu očkovací látkou na bázi acelulární pertuse.

Původce černého kašle – Bordetella pertussis patří mezi epidemiologicky významné bakterie. Černý kašel (pertuse) je onemocnění respiračního traktu. Celosvětová kojenecká úmrtnost na infekci mikrobem Bordetella pertussis se blíží 200 000 úmrtí ročně. Černý kašel může postihnout lidi všech věkových kategorií, nejohroženější jsou ale děti a senioři. V ČR onemocní kolem 1000 osob ročně s úmrtností kolem 5–7 jedinců. Nemoc je značně nebezpečná astmatikům a pacientům s chronickou obstrukční plicní nemocí. Proti černému kašli se v naší republice plošně očkuje zhruba od padesátých let minulého století celobuněčnou vakcínou. Ta byla kvůli akutním nežádoucím účinkům od roku 2007 postupně nahrazena vakcínou nebuněčnou (acelulární). Při očkování celobuněnčnou vakcínou vzniká imunita shodná s tou, která by vznikla po prodělání onemocnění. Její součástí jsou, mimo jiné, i látky proti bakteriálním toxinům. Nebuněčná vakcína neobsahuje antigen tohoto toxinu, proto se po očkování proti němu nevytvoří protilátky a nevytvoří se ani slizniční protilátky typu IgA. Při nákaze černým kašlem to pak z hlediska šíření infekce probíhá jako při prvním styku s infekcí u neočkovaného jedince; Bordetella se v něm množí a může se šířit do okolí (člověk se tak stává přenašečem). Přesto má i toto očkování význam, protože příznaky onemocnění jsou pak mnohem slabší, nebo se nemusí projevit vůbec. Acelulární vakcíny se v praxi nyní ukazují jako problematické také ve své časově limitované imunoprotektivní funkci (relativně krátká časové ochrana) spojená navíc s omezenou eliminací patogenu v těle.

Prioritním cílem řešeného projektu bylo zkonstruovat inovovanou vakcínu proti černému kašli, která by byla opět na celobuněčném základě a vyznačovala by se sníženou reaktogenitou. Projekt vycházel z plánu na získání souboru modifikovaných bakteriálních kmenů, využitelných pro konstrukci pertusové vakcíny. Navazujícími cíli byla inovace a optimalizace souvisejících technologických postupů. Konkrétně byla projektem dále řešena optimalizace kultivačních postupů, příprava minerálního nosiče a finalizační kroky v konstrukci vakcíny.

Hmatatelným výstupem projektu jsou vyrobené vzorky vakcíny, které jsou součástí procesu stabilitních studií, založený seed lot systém vakcinačního kmene a dokumentace k ověřené technologii.

Předpokládáme, že na výsledky předloženého projektu bude pravděpodobně navazovat série dalších testů (preklinických případně klinických), vyžadovaných Evropskou lékovou agenturou před uvedením očkovací látky na trh.