Marnost očkování. Kvůli odmítačům hrozí černý kašel všem
Zdroj: idnes.cz,
Spalničky, černý kašel, příušnice. Tyto životu nebezpečné nemoci ohrožují i dospělé Čechy, kteří byli očkováni. Účinnost vakcín totiž po letech klesá. A když je proočkovanost populace proti nakažlivým nemocem menší, mohou se nakazit. Svůj podíl viny na tom mají rodiče, kteří odmítají nechat očkovat své děti.
Čím dál tím víc dětí nemá ve dvou letech všechna „povinná“ očkování. Přitom ještě před pěti roky bylo plně očkovaných téměř sto procent dvouletých dětí. Nyní toto číslo u vakcíny, která ve dvou dávkách chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, klesá k 80 procentům.
Rychle se snižuje také počet dětí, které do dvou let dostaly všechny dávky kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu, černému kašli a žloutence typu B. Počet očkovaných klesl z více než 99 procent v roce 2013 na 92 procent. Ukazují to statistiky ministerstva zdravotnictví.
„Rodičů, kteří očkování odkládají, je hodně. Řeší to, až když potřebují dát dítě do školky,“ říká Petra Janoušková z občanského sdružení Rozalio, které usiluje o změnu povinného očkovacího kalendáře na dobrovolný. Neočkované děti totiž školky přijmout nemohou.
Tito rodiče podle Janouškové neodmítají ani tak očkování jako takové, ale chtějí mít možnost volby v tom, kdy, jak a čím bude jejich dítě očkováno. „V současnosti není možnost volit ani mezi dvěma variantami schválené vakcíny, jak tomu bylo dříve,“ dodává.
Rodiče těchto dětí se obávají očkování v podobě, jak je předepisuje stát.
Lékaři naopak varují, že tato odkládaná očkování už mohou pootevřít dveře epidemiím nemocí, na které už nejsme příliš zvyklí. Nejen spalniček, ale i černého kašle, příušnic či zarděnek.
Ohroženi jimi přitom nejsou jen neočkované děti, ale i generace jejich rodičů a prarodičů. A to i když jsou dospělí sami očkováni.
Účinnost vakcín totiž s časem klesá – u některých očkování rychleji než u jiných. Takzvané vyvanutí imunity je z povinných očkování nejznámější u tetanu, kde je přeočkování vyžadováno každých 10 až 15 let. Týká se i infekcí, které se přenášejí z člověka na člověka.
„K vyvanutí imunity dochází podle posledních poznatků nejrychleji u příušnic, kterými mohou onemocnět i dospívající a mladí dospělí, a u černého kašle. Tím může po vyvanutí imunity onemocnět kdokoli,“ říká epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Tato onemocnění probíhají obecně závažněji u kojenců a malých dětí. Například k úmrtí na černý kašel dochází u nejmenších dětí, které ještě nemohou být očkovány,“ říká Kynčl. U dospělých očkovaných v dětství bývá průběh onemocnění obvykle méně závažný, ale záleží i na jejich zdravotním stavu. I u nich může nemoc způsobit závažné zdravotní komplikace.
Nemocí, proti nimž se v Česku očkuje, podle Kynčla v posledních letech přibývá. „Zvyšuje se především výskyt černého kašle, spalniček a příušnic,“ říká epidemiolog. Vedle proočkovanosti se na tom podílejí i jiné faktory – například cestování do zahraničí nebo častější pobyty cizinců u nás.
Podle vakcinologa Romana Chlíbka jsou v současnosti největším problémem spalničky, u nichž proočkovanost klesá v celé Evropě. Jde o chorobu s jedním z nejvyšších indexů nakažlivosti. „Nakažlivost spalniček je zhruba čtyřikrát vyšší než u chřipky,“ říká Chlíbek. To znamená, že onemocní prakticky každý, kdo se se spalničkami setká.
Přerušit cirkulaci viru spalniček ve společnosti jde podle něj jen tím, že se radikálně omezí počet lidí, kteří při setkání s infekcí onemocnět mohou. „Nakažlivost spalniček je téměř stoprocentní. Mohou přitom probíhat se závažnými komplikacemi, jako je zápal plic, zánět mozku, záněty středního ucha. Mohou také skončit s trvalými neurologickými následky,“ souhlasí s ním Kynčl.
Čím snáze se nemoc přenáší, tím silnější je potřeba hradba imunních jedinců, pokud se má její kolování zastavit. „Například u spalniček je za minimální hranici proočkovanosti považováno 95 procent, někteří autoři uvádějí i 98 procent. U jiných nemocí může být dostatečná 90procentní hranice proočkovanosti,“ říká Chlíbek.
Podle Kynčla by se znovu mohly objevit i nemoci, které se v Česku už desítky let nevyskytují vůbec nebo jen ojediněle. „Ve světě tyto infekce nevymizely a riziko jejich zavlečení stále reálně existuje,“ dodává Kynčl. Například i záškrt nebo dětská obrna, jíž navzdory jménu mohou onemocnět i dospělí.
Na vzestupu jsou už nyní nemoci, u nichž očkování s časem ztrácí sílu, například černý kašel. Podle odborníků už po pár letech nechrání ani tak před tím, aby člověk onemocněl, ale spíš před komplikacemi. Ty mohou být závažné u dospělých se sníženou imunitou, ale smrtící jsou zejména u malých dětí. Až 85 procent úmrtí hlášených Světové zdravotnické organizaci tvoří právě děti do dvou let.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ockovani-nakaza-spalnicky-cerny-kasel-priusnice-zardenky-hrozi-dospelym.A190107_101944_domaci_skr