Černého kašle opět přibývá, může i zabíjet
Zdroj: Idnes
Namísto desítek případů ročně jsou jich v posledních letech stovky až tisíce. Černý kašel byl pokládán takřka za vymýcený, teď je však znovu na vzestupu. U spousty lidí už „vyprchalo“ původní očkování, přičemž nemoc může být smrtelná. Přinášíme vám další díl seriálu Návrat nemocí našich předků.
Projevuje se typickými úpornými záchvaty dráždivého kašle, po nichž následuje hlasitý kokrhavý nádech. Na konci záchvatu může nastoupit nevolnost a zvracení. Záchvaty kašle mohou trvat déle než dva měsíce, dokonce až sto dní. Často se objevují v noci a jsou velmi vyčerpávající. Napřed se ovšem černý kašel projevuje poměrně nenápadně.
„Prvotní příznaky, jako je zvýšená teplota, rýma, nechutenství a pokašlávání, jsou podobné jiným infekcím dýchacích cest a jen málokdy vedou k podezření na černý kašel. V lidské populaci se vyskytují běžně a mohou být vyvolány mnoha různými původci,“ řekl iDNES.cz docent Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity a rovněž předseda Koalice pro podporu očkování.
Až po deseti až patnácti dnech se černý kašel rozvine do svých typických příznaků včetně dávivých záchvatů kašle – ostatně proto se mu taky někdy říká dávivý kašel. V poslední době je opět na vzestupu, v republice se objevují stovky až několik tisíc případů ročně.
Oficiální data ovšem nejspíš neodpovídají realitě a černého kašle je ještě výrazně více, podle docenta Maďara dokonce o více než polovinu. Méně závažné případy se totiž k lékařům vůbec nedostanou. Mají ovšem významný vliv na přenášení choroby mezi další lidi.
Nedostatečné očkování
Proti černému kašli se přitom očkuje už od roku 1958, proč je tedy najednou zase na vzestupu? Změnil se způsob očkování, respektive používaná vakcína. Ta původní byla sice účinná, ale obsahovala celou buňku bakteriálního původce, což mohlo vyvolávat nepříjemné vedlejší účinky – křeče. Některým dětem se vůbec nedoporučovala.
„Pokrok v medicíně přinesl bezpečnější, takzvanou acelulární vakcínu s obsahem jen malé části bakterie. Ta je však slabší a tím se zkrátila délka ochranného účinku. Proti černému kašli se tedy musí očkovat častěji a vakcinace se doporučuje i v dospělém věku, dokonce i v graviditě na ochranu dítěte, než bude samo chráněno vlastním očkováním,“ uvedl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví ostravské lékařské fakulty.
První měsíce po narození sice chrání dítě protilátky od matky, podle Maďara ovšem dnešní generace těhotných nemůže automaticky počítat s dostatečnou hladinou ze svého dětství.
„Ve vyspělých zemích je běžné, že se před narozením dítěte očkují i rodinní příslušníci, včetně babiček a dědečků. Nákaza zranitelných kojenců hrozí zejména od nejbližších osob,“ poznamenal Maďar.
Nemoci, které se opět vracejí
– Spalničky: nemoc začíná jako viróza, ale může skončit i smrtí
– Příušnice mohou způsobit zánět mozku i neplodnost
– Tuberkulóza ročně zabije dva miliony lidí. Začíná únavou, hubnutím a kašlem
Upozornil, že kvůli klesajícímu proočkování české populace se situace s černým kašlem může v budoucnu ještě zhoršit. Nemalý vliv má i vzrůstající počet lidí s méně výkonným imunitním systémem a rovněž nadále posilující fenomén cestování: černým kašlem se může člověk nakazit třeba i na letišti nebo v letadle.
Láme žebra i zabíjí
Původcem nemoci je bakterie Bordetella pertusis. Z pacienta na nenakaženého člověka se přenáší vzduchem, respektive kapénkovou infekcí. Vyskytuje se na celém světě, v rozvojových i rozvinutých zemích. Bakterie posléze „kolonizují“ povrch dýchacích cest, pomnožují se tam a způsobují zánět až nekrózu (smrt buněk a tkání). V dýchacích cestách se navíc hromadí hlen, který rovněž stěžuje dýchání.
Právě záchvaty kašle jsou velmi únavné, vyčerpávající. Mohou způsobovat i další nepříjemnosti z mechanického namáhání organismu: krvácení z nosu i očí, objevit se může i kýla a někdy dokonce i zlomená žebra. Časté zvracení zase může způsobit narušení rovnováhy vnitřního prostředí organizmu a vyvolávat křeče. „U těžších stavů dochází ke kolapsu plic, poruše dýchání a promodrávání s nedostatečným okysličením tkání a orgánů,“ řekl docent Maďar.
Připomněl, že černý kašel patří mezi zákeřné nemoci, které mohou mít smrtelný průběh. Jako se to stalo před dvěma lety u novorozence. „Dívka ve věku dvou měsíců zemřela na kardiální selhání v důsledku plicní hypertenze,“ sdělil loni Státní zdravotní ústav ve své zprávě o černém kašli v roce 2016.
Nejvíce nemocných lékaři tehdy evidovali mezi šestnáctiletými a sedmnáctiletými teenagery a dětmi do jednoho roku věku. „Skupina nemocných ve věku 0 až 19 let tvořila téměř 41 procent všech hlášených případů,“ konstatovala zpráva.
Když antibiotika nepomohou
Docent Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví ostravské lékařské fakulty připomněl, že u části adolescentů a dospělých může černý kašel probíhat mírně, takže tito nakažení lidé se pohybují mezi zdravými a nevědomky se podílejí na přenosu infekce.
Příznaky černého kašle
– Suchý, dráždivý a sípavý kašel, který nereaguje na běžnou léčbu
– Dávení až zvracení
– Zástava dechu
– Zvýšená teplota
– Hubnutí, celková schvácenost
– Vykašlávání hlenu
„Z hlediska pravděpodobného těžšího průběhu nákazy patří k rizikovým skupinám hlavně děti do jednoho roku věku, těhotné ženy a chronicky nemocné, zejména starší osoby,“ zdůraznil Maďar.
Léčba černého kašle je možná antibiotiky, problémem ovšem bývá, že správná diagnóza není stanovena včas. Pozdější nasazení antibiotik již nemusí mít na průběh nemoci zásadní vliv, bakterie totiž vylučují do krevního oběhu toxin, na který antibiotika nemají vliv.
„Později antibiotika už pacientovi neuleví, sníží však alespoň jeho infekčnost pro okolí. Nejtěžší stavy vyžadují intenzivní léčbu na JIP,“ dodal docent Maďar.
Neudržela jsem moč
Právě takovou zkušenost měla před třemi lety i paní Květa, která s černým kašlem bojovala asi půl roku. „Když infekci chytnete, jen doufáte, že přežijete nejbližší noc,“ vzpomíná na zákeřnou chorobu, kterou se nakazila před pár lety.
„Zvlášť v noci přicházely záchvaty, kdy jsem se nemohla nadechnout. Nebylo nic mimořádného, když jsem se z kašle pozvracela. Neudržela jsem moč, dokonce mi při záchvatu prasklo žebro,“ vypráví žena, kterou nemoc obrala o 12 kilogramů a veškerou energii. Kvůli dušení nemohla spát, noci trávila vsedě a čekala, až přijde ráno. To se jí aspoň trochu ulevilo.
Lékaři jí dlouho nebyli schopni říct, co ji vlastně trápí. „Když se po sérologickém vyšetření krve ukázalo, že to je černý kašel, bylo na léčbu pozdě,“ vzpomíná Květa. Tehdy se dověděla, že antibiotika zabírají tehdy, jsou-li nasazena hned od počátku. Jenže to diagnóza černého kašle nikoho nenapadla, i proto se s nemocí trápila tak dlouho.
Zdroj: https://ona.idnes.cz/cerny-kasel-priznaky-a-lecba-d13-/zdravi.aspx?c=A180411_145711_zdravi_pet